Jaký dar můžete dát své přítomnosti? OD-PUSŤTE minulosti. – 2. díl (rituál od-puštění)

sebepoznávací seminář Pardubice

Když se řekne „rituál“, možná to ve vás evokuje něco tajemného, magického, dlouhého a s přesnou formou, jinak by to přece nefungovalo… Nebo jo?! V mém podání nejde o mnohahodinové seance plné propriet. Nebo alespoň to není nutné – forma podání je na vás, co je blízké vám. Já s vámi chci sdílet formu, kterou používám já sama v každodenním životě..

DĚKUJI, že máte odvahu a chuť jít z 1. dílu článku „Jaký dar můžete dát své přítomnosti? OD-PUSTŤE minulosti“ do dílu 2. Vím, že to není snadné a od-puštění se dotýká hlubokých, dávných prožitků. Je zároveň ale krásnou, úlevnou a léčivou cestou, jak se cítit TEĎ daleko lehčeji.

buď...

Máme za sebou „teorii“, jdeme na PRAXI

V dobách svých vysokoškolských studií jsem se vídala s člověkem, kterého s láskou nazývám svým duchovním učitelem. Je to člověk, který mi řekl, ukázal a především naučil mnoho o mně samotné právě skrz moje vlastní bolístky. A právě jemu jsem moc vděčná, že jsem se naučila od-pouštět, následně od-pustit a jít dál.

Mimochodem… Cítíte ten rozdíl? Od-pouštět mohu z litrové láhve vodu po kapičkách třeba dva měsíce. Ale od-pustím ji naráz, bez kompromisů, čekání, jednou provždy :) Ale i díky procesu od-pouštění bude dřív nebo později láhev prázdná. A o to přece jde!

Chci vás jen povzbudit, že nejde o to si teď sednout, zapálit svíčku, překotně myslet na to, co mě uvnitř trápí a jednou provždy to vyhodit, protože mi to neslouží (no, obvykle popravdě sloužím naopak já „tomu“, a to mi bere myšlenkový prostor, sílu a energii). Nebo takhle – když se to povede napoprvé, tak super! Ale kdyby náhodou ne, vůbec nevadí a rozhodně se tím není třeba trápit. Uleví se vám o trošku i tak. Už tím, že si uvědomíme, kde je naše slabé místo, se staneme o mnoho silnějšími. 

Vše, co zkoušíme poprvé, opravdu jen zkoušíme. Podruhé už víme, do čeho jdeme a budeme si jistější, potřetí ještě víc a tak dál… :-)

Místo A (1)

Co pro mě rituál znamená? Pomoc v každodenním životě.

Téma hodno celého článku, že… Navzdory své přirozenosti teď budu stručná, ačkoliv bych mohla psát o rituálech hodiny… :-)

Rituály – jakékoliv – mi pomáhají oddělit od sebe dvě odlišná období, události nebo zkrátka něco podstatného v mém životě. Pomáhají mi se soustředit na „před“ a „po“ a procítit změnu. Rituál je pro mě symbolem důležitosti nějaké události nebo předělu a dává mi sílu přeplout z místa A do místa B.

Budu konkrétní. V životě ženy jsou všechny její nejpodstatnější životní předěly spojeny s krví - její vlastní porod, první menstruace (menarché), porod, kdy se ona sama stane matkou, klimakterium. To jsou všechno velké milníky, které si zaslouží pozornost a vlastní rituál.

Já osobně třeba oslavuji příchod své menstruace každý měsíc (ale o tom v jiném článku, až mě další múza políbí :)) Mimochodem – právě v době menstruace je nejúčinnější jakékoliv rituály dělat – jsme na sebe nejvíc napojené a jsme schopny nejhlubších prožitků z celého menstruačního cyklu. Pokud jste ještě nečetli můj úvodní eBook o cyklické proměnlivosti, zdarma ke stažení je zde >>.

Zpět k článku :-) Jiné rituály nám jsou známějšísvatba, kdy se stávají ze svobodných sezdaní a přítomní i snoubenci sami oslavují lásku, která je k sobě přivedla. Oslavy maturity, oslavy prvního dne ve škole, oslavy – rituály narození miminka. Předělující události můžeme pojmout buď jako oslavu a nebo jako rituál. Je to samozřejmě na nás.

Že rituály neznáte a nepomáhají vám? Vsadím se, že některé ano a ani třeba nevíte, že jde o rituál jako takový. Děláme je denně, ale často podvědomě. Tak třeba:

  • než jdeme spát, obvykle se umyjeme, vyčistíme si zuby, ošetříme si pleť (vyčistíme, namažeme…) – aby se nám dobře usínalo.
  • Když mám těžký den, místo sprchy si napustím vanu a dám do ní vonný olejíček a vím, že se mi uleví, všechno odplavím pryč.
  • Kuřák si dává přes den „rituální“ cigárko.
  • Když jsem byla zaměstnaná, občas jsem šli společně s kolegy „na kafe“ – symbol toho, že je třeba si odpočinout, rituál, při kterém se v klidu probral zbytek věcí a naladili jsme se na příjemnou atmosféru nového dne nebo období.

A jaký je váš rituál, co vám pomáhá_

Co bylo, bylo – nebo ne?!

Vrátím se k rituálu od-puštění. Pomáhá mi odpoutat se od toho, co patří minulosti a nechci už v přítomnosti. Jak to funguje? Proč by mi měla minulost zasahovat do přítomnosti? Co bylo, bylo – nebo ne?

Představte si, že byste si teď nechali udělat na hlavě nový účes – třeba byste si nechali vyholit půl hlavy a zbytek nabarvili namodro. Reakce vaše i okolí bude nějakou dobu přinejmenším… na vlně překvapení. Budete si na sebe zvykat před zrcadlem i vy sama. Pokaždé, když vás uvidí vaši blízcí, řeknou si něco ve smyslu: „Jééé, ajó, já už zapomněla, že má modrou hlavu!“ Ale po čase se reakce obrousí a vy si na sebe zvyknete. Třeba to i využijete jako součást vaší image a změna účesu vám bude sloužit. Třeba se vám to bude i líbit. Okolí vás tak bude brát, prostě máte modrou hlavu, no a co – pořád jste to vy :-).

Ti, co vás uvidí poprvé, vám ale budou stále dávat pomyslné zrcadlo vašeho rozhodnutí v minulosti – na vlasech je změna pořád vidět, i když vy ji už tolik nevnímáte. Budou se třeba divit, ptát se, prčo máte modré vlasy a podobně.

Jak vám budou vlasy růst, začnou se časem rozdíly jejich délek srovnávat a od hlavy vám porostou už vlasy ve vaší přirozené barvě, ale ty modré budou stále v koncích vidět. Už to ale není ono, vidíte to sama a i okolí vám říká, „ať už si s tou hlavou něco uděláte“. Pár měsíců od změny se budete muset rozhodnout, co dál:

  1. Účes se mi líbí – zase si půlku vyholím, druhou zkrátím a nabarvím namodro odrosty.
  2. 50:50 – kontrast délek se mi líbí, barva už ne – vyholím půlku hlavy, druhou zkrátím, a tak se zbavím modré barvy.
  3. Nelíbí se mi ani jedno – vlasy nechám dorůst, teď vše ostříhám na stejnou délku a modré barvy se tak zbavím. A pak uvidím, do čeho půjdu dál.

A přesně tak to funguje s naší minulostí a jejím zásahem do přítomnosti. Časem si na to, co se stalo, zvykneme. I naše okolí. Jen zpravidla úplně noví lidé v našich životech mají moc ukázat nám, že jsme se minulosti nezbavili, jen jsme si na ni zvykli – že pořád modré vlasy máme.

Převedeno do konkrétního případu – pokud neodpustíme tomu úplně prvnímu chlapovi, co nás tak moc zranil (ať už to byl otec nebo partner, byl to první důležitý chlap v našem životě), pořád se nám to zranění bude vracet se současnými partnery. Také nás budou zraňovat.

Pokud pořád budeme chtít být „ta silná žena, co všechno zvládne a o všechno se postará“, jak můžeme zároveň chtít mít vedle sebe chlapa, „co všechno zvládne a vždycky nás ochrání“? To přeci nedává smysl. Ne, vždycky si najdeme spíše muže-ženu, o kterého se budeme starat my a cestu mu budeme ukazovat my. Proč by s námi fakt Chlap s velkým „Ch“ chtěl být? Obvykle vedle sebe dalšího muže nepotřebuje, touží po ženě.

_!_!_!

Jak na rituál od-puštění – jdeme na to

Rituál sám o sobě už je snadný. Nejtěžší je přijít na to, CO OD-POUŠTÍTE a následně v druhé fázi od-pustíte.

Možná po dvoudílném článku a tolika hlubokých slovech čekáte vážně přinejmenším stovky svíček, oheň, úplněk a nahá těla zmítající se rituálně ve složitém tanci. Zklamu vás – je to překvapivě velmi snadné :-) Jako takhle – fantazii se meze nekladou, jak už jsem psala v úvodu – pokud je vám to příjemné, udělejte cokoliv, co k tomu cítíte jako potřebné. Třeba svíčky a oblíbený éterický olej v aroma lampičce, možná tichá meditační hudba – to určitě společně přinese a podpoří milou a úlevnou atmosféru.

Můj osobní rituál od-puštění (tak mě napadá, že pro vás připravím i meditační nahrávku, ve které vás rituálem provedu, co říkáte?):

  1. Mějte myšlenku konkrétního cíle – od-pustit sama sobě/někomu, že….
  2. Připravte si vše, co byste rádi okolo sebe měli - svíčky, hudbu, vůni, oblíbený svetr, cokoliv, v klidu se posaďte, udělejte si pohodlí.
  3. Zhluboka dýchejte… soustřeďte se pouze na to, jak vám proudí vzduch do těla a pak zase ven… pozorujte svůj dech.
  4. Ať už chcete odpustit sobě nebo někomu, představte si tu postavu před očima – jak daleko vám je příjemná, jak vám to přijde bezpečné. Pokud ji nechcete vidět vůbec, mějte ji pro začátek jako malinký puntík na obzoru, nepouštějte ji blíž.
  5. Řekněte v duchu nebo nahlas (vyberte si jednu větu ze dvou následujících – podle toho, zda odpouštíte sobě nebo někomu..)

    „Odpouštím sama sobě VŠE, co jsem si učinila myšlenkou, slovem, činem.“

    „Odpouštím ti VŠE, co jsi mi učinil/a myšlenkou, slovem, činem.“

  6. Opakujte větu a s každým opakováním se pokuste postavě v představě přiblížit blíž a blíž. Ideálně ji nakonec v duchu obejměte a stále větu opakujte.
  7. Buďte v představě jakkoliv dlouho – 5 minut, hodinu, je to na vás, vy určíte čas, jak dlouho potřebujete od-pouštět, abyste od-pustili.
  8. Rituál opakujte, jak často budete potřebovat, nemá žádné kontraindikace ani nežádoucí vedlejší účinky :-)
  9. Kdykoliv vás přepadne představa „slov – myšlenek – činů“, které od-pouštíte, opakujte si větu „Odpouštím … VŠE, co…“. Ať jste kdekoliv, na chvíli si věnujte v myšlenkách prostor a lečte sami sebe – právě teď si to žádá pozornost, dejte mu ji.

Poznámky k postupu (a návod na usnutí :-)):

  • V bodě 1 doporučuji mít jednu věc, co chci od-pustit. Občas se mi stane, že se ve mně nahromadí koktejl malých neurčitých věcí, které jsem si v průběhu dne nebo dní, týdnů neodpustila a nosím si s sebou. Jednoho dne, nebo u mě spíš večera, je koktejl ale došejkován, vychlazen, ozdoben a já nemůžu ve výsledku spát.

Když to nastane nebo cítím, že mě něco tíží, ale nevím, co to je, oprostím se od konkrétního záměru a mým záměrem – cílem – je od-puštění jako takové. Směřuji od-puštění na sebe, od-pouštím VŠE sama sobě. Takže nemyslím na nic konkrétního, co už v životě nechci, jen samu pomyslně hladím a choulím v náručí. Říkám si v duchu stále dokola „odpouštím sama sobě VŠE…“ a za chvíli spím jako to dvouleté škvrně vedle mě :-)

  • Bod 5. Je naprosto přirozené necítit zprvu úlevu nebo prožitek od-puštění. Pokud k něčemu nebo někomu necítíme hezké věci, je přirozené necítit k němu obratem lásku. Možná vám i na začátku bude proti srsti říkat, že odpouštíte. I to je v pořádku. Ten pocit bude postupně slábnout, mizet. Buďme k sobě prosím trpěliví.
  • Bod 6+7. Chápu, že už představa člověka toho, kdo vám ublížil, může být náročná. Natož pak ho v představách objímat. Slibuji, že nebude třetí díl, kde vás budu nabádat, abyste ho šli obejmout v realitě. O to vůbec nejde. A o co tedy??? O zpřetrhání negativních pout, mostů, vláken – jakkoliv to chcete nazvat.

myšlenka - slovo - čin

Tím, že jsme neod-pustili, stále se nám „čin – slova – myšlenka“ vrací – ať už tato konkrétní nebo v podobě jiné, zástupné události. Představte si, jako by se z místa, kde se „to“ kdysi stalo (hádka, pocit křivdy, nenaplněné očekávání, rozchod… cokoliv, co vám nejde z hlavy), ze země vinulo nekonečné klubko pevné vlny – jeden konec máte přivázaný k sobě vy, jeden druhý aktér. Můžete se víceméně volně pohybovat, ale stále vás spojuje „TO“ z minulosti.

Vlnou okolo pasu vám ale utíká spousta energie (dobrá, ti, co milují fyziku, si představí pevný a dobře vodivý kov, chápu, že vlna nepatří mezi nejvodivější materiály…), čas od času o ni brknete, čas od času vás brzdí nebo nedovolí jít dál od klubka v zemi. Tím, že ale od-pustím, získám moc se od klubka odpoutat, vlákna zpřetrhat a jít svojí vlastní cestou, zase se nadechnout. Nezapomenout, ale od-pustit.

Chtěla jsem teď psát o tom, jak poznám, že jsem od-pustil/a nebo jsem na dobré cestě, ale už tak má článek 1946 slov.. ehm… a díky, že jste dočetli až sem, věřím, že vám bude článek přínosem :-) Budu moc ráda, když mi pak napíšete na aneta@jsemzenou.cz.

Slibuji tedy tímto díl 3. ze série „Jaký dar můžete dát své přítomnosti? OD-PUSŤTE minulosti.“ (už je na světě, odkaz na pokračování máte tady >>)

Krásnou sebepoznávací cestu plnou od-puštění vám přeje

Aneta.

Aneta Fialová
Zamilovala jsem se do využití svých ženských darů v každodenním životě. Tím inspiruji a učím této dovednosti další ženy. Jsem zakladatelkou webu jsemženou.cz, certifikovanou lektorkou symptotermální metody (na mých stránkách ji najdete pod názvem Vědomá plodnost), průvodkyní online kurzu #KdyžSeNechápeš a živých sebepoznávacích kurzů. Více o mně najdete v článku Můj příběh.
Komentáře